Výživa březích a laktujících klisen

Výživa březích a laktujících klisen

Plodnost klisen je velmi citlivým indikátorem nedostatečné a neplnohodnotné výživy. Porozumění správné výživě březích klisen je rozhodující pro zdravý vývoj hříběte, který začíná již v těle matky. U chovných klisen je vhodná krmná dávka důležitá již v období před zabřeznutím, zvláště u klisen v horší výživné kondici, pro které by mohla být případná březost a laktace značně vyčerpávající.

.

Březí klisny

V prvních dvou třetinách březosti plně postačuje záchovná krmná dávka obohacená o dostatek vitamínů a minerálů. Po sedmém měsíci březosti, kdy už viditelně stoupá hmotnost plodu (až o 65%), bude tato dávka již nedostačující. Zvýšená potřeba živin a značně omezený prostor v břišní dutině vyžaduje zvýšený podíl koncentrovaných krmiv v krmné dávce v množství 0,5 až 1,5% ž.hm. Základem by i nadále mělo zůstat kvalitní seno nebo zelená píce. Březí klisny potřebují především dostatek kvalitních bílkovin, jejichž potřeba společně s vápníkem a fosforem roste rychleji než potřeba energie. Vhodnými krmivy jsou třeba vojtěškové pelety nebo sojový extrahovaný šrot v maximálním množství 200g/den. Větší dávka by kvůli vyššímu obsahu bílkovin nadměrně zatěžovala játra a ledviny. Sladový květ, ačkoliv také obsahuje vyšší obsah bílkovin, není pro březí klisny vhodný, kvůli obsahu hordeninu (peptid nacházející se na seznamu zakázaných látek, což může být problém pro sportovní koně při antidopingové kontrole). Obiloviny bohaté na škroby, poskytující rychle dostupnou energii, nejsou pro toto období nejvhodnější zejména kvůli nižšímu obsahu bílkovin. Jejich nedostatek může působit nízkou porodní hmotnost nebo pomalý růst hříbat. Ani nadbytek není žádoucí, může být příčinou hned několika vývojových ortopedických onemocnění včetně špatných postojů u hříbat a osteochondrózy. Další z možností je využití komerční směsi namíchané přesně pro danou kategorii. V následující tabulce jsou uvedeny průměrné hodnoty živin, kterých by měla taková směs dosahovat, aby splňovala nutriční požadavky pro březí a laktující klisny.

.

Stravitelná energie (MJ)11-12
N-látky (g)150
Stravitelný protein (g)120
Lyzin (g)5
Vápník (g)10-15
Fosfor (g)4-6
Sodík (g)2-4
Měď (mg)20-25
Zinek (mg)100-150
Selen (mg)0,3-0,4
Vitamín A (IU x 1000)30-50
Vitamín E200-500

Tab.1 - Doporučené složení krmných směsí pro chovné klisny (Meyer, Coenen, 2003)

.

Velmi důležitá a nezanedbatelná je minerální výživa. Následná produkce mléka je velice náročná na obsah vápníku a fosforu, a je tedy nutné udržet tyto dva prvky ve správném poměru a hladina fosforu nikdy nesmí překročit hladinu vápníku. Když bude těchto prvků málo, organismus začne využívat rezervy minerálů z kostí a může tak způsobit jejich odvápnění. Potřebu vápníku lze částečně vyřešit přidáním vojtěšky do krmné dávky, která je zároveň bohatá i na požadované bílkoviny. I ostatní minerály jsou nezbytné. V poslední třetině březosti si hříbě v děloze ukládá do jater zásobu železa, zinku, mědi a manganu. Jelikož je mléko klisen na tyto prvky velmi chudé, hříbě je po narození využívá ze svých zásob. Nedostatek sodíků zpomaluje střevní činnost klisny a má vliv na odchod střevní smolky.

Před porodem se krmivo omezí na množství 0,5-0,6kg/100kg ž.hm., aby nedocházelo k přetížení trávicího traktu během porodu. Toto omezení trvá ještě 3 dny po porodu, kdy se během 2 týdnů krmná dávka zvyšuje opět na 2,5% ž.hm. Existuje-li v prvních měsících laktace nedostatek energie, následkem bývá vyhublost klisen a nízká produkce mléka. Nedostatek aminokyselin (lysinu, metioninu), nesníží jen produkci mléka, ale také obsah mléčných bílkovin, což může mít za následek špatně se vyvíjející hříbata.

.

Laktující klisny

Laktace je jedním z energeticky nejnáročnějších procesů vyžadující nejvyšší nutriční požadavky ze všech kategorií koní, kromě koní dostihových v těžké práci. Energetická potřeba může být téměř dvojnásobná oproti záchovné dávce. Zajištění živin na tvorbu mléka z krmné dávky dosahuje 50-60%, zbytek je čerpán ze zásob vytvořených v poslední třetině březosti, proto je tak důležitá správná výživa již v období před porodem a udržení klisny v optimální tělesné kondici. Během prvních dvou měsíců laktace stoupají nároky na všechny živiny hlavně pak na kvalitní bílkoviny, jejichž potřeba může vzrůst až o 70%. Potřeba vápníku a fosforu se zvyšuje až na 1,5 násobek potřeby na záchovu. Na začátku laktace dosahuje produkce mléka 9-18kg, v pozdější fázi kolem 9kg. Jeho složení je velmi proměnlivé. Mlezivo obsahuje vysokou koncentraci bílkovin, tzv. imunoglobulinů, jejichž koncentrace na počátku dosahuje 13,5% a postupně během laktace klesá na 2,7%. Imunoglobuliny jsou pro hříbě nesmírně důležité. Nesou totiž protilátky, které se po napití přenášejí do jeho organismu a zvyšují tak obranu proti infekcím. Zažívací systém je schopný tyto látky přijmout pouze 24 hodin po narození.

.

TukBílkovinyLaktóza
kráva3,73,44,8
koza4,52,94,1
ovce7,45,54,8
kůň1,92,56,2

Tab.2 - Složení mléka jednotlivých druhů zvířat

.

Složení mléka je specifické pro každý živočišný druh. Proto je nevhodné krmit mlékem jednoho druhu mládě zvířete jiného druhu. Například kravské mléko má vysokou koncentraci tuku a bílkovin a obsah laktózy je naopak nedostatečný. V důsledku toho hříbě nedostane energii, kterou potřebuje a může dojít k zažívacím potížím. Základem krmné dávky laktujících klisen by opět mělo tvořit vysoce kvalitní objemné krmivo, ovšem ve většině případů nedokáže pokrýt náročné nutriční požadavky. K zajištění energetických potřeb může množství jadrného krmiva činit 4,5 – 6,5kg/den nejlépe ve složení, jaké dostávala klisna před porodem, rozdělené do několika denních dávek. Jadrné krmivo by mělo mít rozmanitou skladbu s dostatečným obsahem esenciálních aminokyselin, mastných kyselin, vitamínů a minerálních látek. Na pastvě, kde klisny přijmou více sušiny a živin z objemného krmiva se množství pohybuje kolem 2,5-3kg/den. Vysoce kvalitní protein je zásadní pro poskytování esenciálních aminokyselin pro hříbě.

.

% objemných krmiv% koncentrovaných krmivPotřeba MJ na kg živé hmotnosti
Záchovná krmná dávka - jalové klisny
90-1000-100,13
Klisna 8. měsíc březosti
90100,22
Klisna 90 dnů před porodem
80-7020-300,25
Klisna 1.-3. měsíc laktace
60400,28-0,30
Klisna 4.-6. měsíc laktace
70-8020-300,23-0,26

Tab.3 - Poměr koncentrovaných a objemných krmiv v jednotlivých obdobích (Dušek a kol., 2007)

.

K odstavu hříbat dochází kolem šestého měsíce a je nutné na to klisnu nachystat uzpůsobením krmné dávky a částečně tak předejít zánětu mléčné žlázy. Zhruba týden před odstavem snížíme dávku jádra. Po odstavu je pro klisny ideální chudá pastva a vynechání jádra až do zaprahnutí. Během dvou až tří týdnů přejdeme na krmnou dávku pro jalové klisny, pokud není klisna znovu březí. V tomto případě opět postupně navyšujeme krmnou dávku podle fáze březosti.

.

Bylinky během březosti a laktace

V období březosti a laktace je pochopitelně při podávání léčivých rostlin klisnám na místě zvýšená opatrnost. U březí klisny dochází k fyziologickým změnám, změnám v metabolismu a hrozí tak větší riziko intoxikace. Březí klisna a ještě nenarozené či malé, sající hříbě mohou být na některé látky obzvlášě citlivé. Nejčastěji jde v případě bylinek o působení na děložní svalstvo klisny, kdy jeho stimulací je možné vyvolat kontrakce dělohy až potrat. Tyto bylinky jsou problematické především v počátečních stadiích březosti.

Zejména v tucích rozpustné látky snadno pronikají placentární bariérou, slabé baze mohou ve zvýšené míře přecházet do plodu, který je ještě nedokáže efektivně metabolizovat. Některé látky mohou mít toxické, teratogenní či malformační účinky. Během laktace se mohou dostat do mléka a následně do krevního oběhu mláděte, proniknout nedostatečně zralou hematoencefalickou bariérou a ovlivnit tak centrální nervovou soustavu či mohou působit toxicky na jiné orgány či orgánové soustavy. Kromě toho je možné ovlivnění chutí mléka.

Informace o vhodnosti či bezpečnosti bylin v březosti a laktaci jsou často rozporuplné, mnohdy neexistují žádné studie či relevantní informace. V mnoha případech se vychází z empirických zkušeností. Nejrizikovější je první trimestr, kdy se vyvíjejí důležité orgány a je lepší se v tomto období fytoterapii raději vyhnout. Jelikož bylinek jsou tisíce, o mnohých toho v tomto směru moc nevíme, není možné zde obsáhnout všechny. Podívejme se alespoň na pár těch v našich končinách nejznámějších.

.

Jakým bylinkám se raději vyhnout?

Vyvarujte se bylinám s obsahem alkaloidů. S durmanem, blínem či tabákem kůň příliš často do styku nepřijde, nicméně alkaloidy obsahují i hojněji se vyskytující byliny jako kostival či podběl, což jsou často využívané léčivky. Oba jmenovaní obsahují pyrrolizidinové alkaloidy, které mohou působit hepatotoxicky - tedy mohou poškodit játra. Platí pro březost a samozřejmě i pro laktaci.

Nejsou vhodné byliny s obsahem antrachinonů, které působí projímavě tím mechanismem, že dráždí střevní stěnu. Mohou vyvolat potrat, poškodit ledviny, játra, působit genotoxicky, jsou potencionální teratogeny, mutageny či u sajícího hříběte mohou vyvolat průjem. Typickým zástupcem je aloe či senna.

Opatrně s bylinami, které vykazují hormonální aktivitu – soja, fenykl, bazalka, lékořice, kopřiva, meduňka, jetel červený, drmek... Existuje zde mimo jiné potencionální riziko předčasného porodu a nižší porodní hmotnosti mláděte.

Maximální opatrnost během březosti by měla být věnována bylinkám s rozhýbávajícím efektem, bylinkám rozbíjejícím stagnace, které též často mají ostrou chuť a zahřívají. Jsou to např. zázvor, kurkuma, petržel, celer, skořicová kůra, pískavice, také harpagophyt, boswellie či tzv. Dračí krev. Kromě jiného mohou způsobit potrat.

Opatrně by též mělo být zacházeno s rostlinami, jenž obsahují vysoké množství těkavých olejů, tedy se siličnatými rostlinami jako jalovec, rozmarýn, bazalka, dobromysl a ještě obezřetněji pak s čistými rostlinnými silicemi, které jsou velmi koncentrované.

Poněkud sporné je v březosti podávání fenyklového semene, které je mnohými zdroji označováno jako bezpečné. Fenyklové semeno je dle ADEC řazeno do kategorie B3 – kdy „studie na zvířatech prokázaly zvýšené riziko poškození plodu“. Také vykazuje estrogenní aktivitu. Existuje u něj potencionální riziko potratu vlivem stimulace dělohy. Hojně se užívá během laktace jako laktagogum a je součástí mnoha na trhu dostupných čajovin pro kojící ženy. Obdobné je to s anýzem a kmínem.

Během březosti i kojení se vyhněte podávání Šalvěje lékařské, která obsahuje neurotoxický thujon. Ze stejného důvodu se vyvarujte krmení Pelyňku pravého.

Vzhledem k obsahu thymolu, který může dráždit ledviny, není vhodné užívání tymiánu ani v březosti, ani během laktace.

Není vhodné krmit ani oblíbené zklidňujcící byliny kozlík či mučenku. Mučenka může stimulovat dělohu a může působit genotoxicky.

Velmi opatrně také při krmení mořských řas, vzhledem k vysokému a obtížně určitelnému množství obsaženého jódu.

.

V posledních 4 – 6 týdnech březosti je doporučeno březím klisnám podávat maliník, který tonizuje děložní svalstvo a připravuje dělohu na porod.

Během laktace pro podporu tvorby mléka lze podat fenykl, anýz, ostropestřec či pískavici.

.

Klíčovou roli samozřejmě u většiny bylin hraje dávka a doba užívání. Mnohdy se jedná o potencionální, teoretická rizika a v praxi nebylo žádné poškození zdraví zaznamenáno či prokázáno. Nezřídka i na západě nedoporučované byliny jsou v tradičních medicínách s dobrými výsledky užívány po tisíce let. Je ovšem faktem, že se v tradičních medicínách nepoužívá tolik monoterapie, jako v našich končinách a směsi bývají pečlivě vyváženy, jsou obvykle sestavovány na míru na základě vyšetření a užívají se pouze po nezbytnou dobu. Každopádně, opatrnost je určitě na místě a v období březosti a laktace to platí dvojnásob. Preventivní užívání bylin během březosti je lepší vynechat. Pokud užívání vyžaduje zdravotní stav, je žádoucí jakékoliv nasazení bylin konzultovat s odborníkem. Orientačním vodítkem může být klasifikace kategorií rizika od americké FDA či australská ADEC.

.

Autor: Marcela Otrubová, Kateřina Salivarová

vyzivazvirat.cz

Použitá literatura:

Dušek, J., Chov koní, 1999, nakladatelství brázda

Janicki, M., 5 tips for feeding lactating mares, 2015, dostupné z: http://www.thehorse.com/articles/33962/5-tips-for-feeding-lactating-mares

Meyer, H., Coenen, M., Krmení koní, 2003, Ikar

Press release, Management of pregnant mares, 2005, dostupné z: http://www.thehorse.com/articles/15068/management-of-pregnant-mares

S.Christina, Pregnant mares and suplements, 2003, dostupné z: http://www.thehorse.com/articles/13773/pregnant-mares-and-supplements

Uckele health and nutrition, Nutritional for the lactating mare ang growing foal, 2011, dostupné z: http://www.thehorse.com/articles/26986/nutritional-support-for-the-lactating-mare-and-growing-foal

Wynn, Susan G., Fougère, Barbara, Veterinary herbal medicine, 2006, Mosby

Leave a Reply

* Name:
* E-mail: (Not Published)
   Website: (Site url withhttp://)
* Comment:

Poslední články

Výrobci

    strom

    strom

    strom

    strom