Výživa koní v jarním období

Výživa koní v jarním období

Prodlužující se dny a vyšší teploty spojené s příchodem jara jsou pro koně ve znamení návratu na opět se zelenající pastviny a zbavení se své husté zimní srsti. V nadcházejícím článku si probereme jak svým koním toto období co nejvíce usnadnit.

 

Jarní pastviny

V zimě má mnoho koní omezený přístup na pastviny a to hned z několika důvodů: na mokrých pastvinách působí koně velmi destruktivně na půdu. Často trhají trávu i s kořeny a mohou kopyty páchat velké škody na drnech.

Pastva je pro koně nejpřirozenější ať už z hlediska výživy tak i pohybu. Obecně se koně rádi pasou a tráví čas v široce otevřených prostorech. Pokud mají 24 hodin přístup na pastvu, budou pasením trávit cca 17 hodin. Asi 10 % z celkového času stráveného na pastvě koně vynaloží na pohyb, který je mimo jiné důležitý pro udržení správné gastrointestinální funkce. Na horších pastvinách to bude ještě více, neboť koně vyhledávají chutné krmivo. Stejně tak budou více chodit, pokud budou sami. Při celodenním pohybu na pastvě (24 hodin) můžou koně nachodit cca 13 – 15 km. Pokud se pasou jen přes den (7 hodin) je to jen 4 - 5 km. Vleže stráví cca 2 hodiny, v období 3 - 4 hodin před svítáním.

Možnost pást se delší dobu má své velké výhody. Dobře řízená pastva bude ekonomický zdroj vysoce kvalitního krmiva. Může být vynikajícím zdrojem stravitelných živin pro koně, zejména energie a dusíkatých látek. Jarní pastva má vysoký obsah lehce stravitelných sacharidů a bílkovin, čímž se podobá jadrnému krmivu, a proto je vhodné snížit jeho množství v krmné dávce. Obsahuje pouze 20 % sušiny a zbývajících 80 % je voda, což je zcela zásadní rozdíl proti senu, kde je tento poměr obrácený. Při celodenním přístupu na pastvu můžou koně denně přijmout 1,8 – 2,3 kg cukru denně! Obsah živin je nejvyšší během jara a na podzim. Starší tráva má mnohem nižší obsah energie, bílkovin a celkovou stravitelnost ve srovnání s jarní rostoucí pastvou. Za určitých okolností může splnit většinu nutričních potřeb koně. Pochopitelně pro koně pracující, rostoucí, vysokobřezí a kojící klisny nemusí ani velmi kvalitní jarní pastva postačovat a je nutné doplnit chybějící živiny pomocí koncentrátů. Za 24 hodin při dobré kvalitě pastvy kůň spotřebuje kolem 8 % své hmotnosti. K přijetí sušiny rovnající se 1% tělesné hmotnosti je nutný pobyt na pastvě min 8 - 10 hodin. Při kratší pastvě budou nezbytná doplňková krmiva k dostatečnému příjmu sušiny z pícnin.

Jeden z několika způsobů jak postupně navykat na pastvu je postupné zavádění, kdy prvních pár dní necháme koně na pastvině zhruba 0,5 – 1 hodinu. Během 14 dnů dobu strávenou na pastvině stále zvyšujeme. Koně by při navykání neměli chodit na pastvu hladoví, aby nedocházelo k přežírání a s tím spojenými zdravotními komplikacemi. Nezbytnou součástí pastviny by měl být minerální liz. Před začátkem pasení by měla mít výšku kolem 15 cm.

 

Prostor potřebný pro pastvu:

  • Klisna s hříbětem – 0,7 - 0,8 ha

  • Ročci a dospělí koně – 0,6 - 0,8 ha

  • Odstávčata- 0,2 - 0,4 ha

 

Pokud je plocha na koně menší, hlavní význam pastvy bude spočívat v pohybu koně a přívod živin bude vedlejší funkce.

Vedle zmiňovaných výhod, může na pastvině číhat pro koně mnoho nebezpečí. Jedním z nich může být poměrně vysoké riziko nakažení parazity na špatně udržovaných pastvinách. Koně by měli na jaře na pastvinu odcházet již odčerveni. A rovněž pastvina by měla být zbavena co největšího počtu parazitů, což znamená buď pravidelné sbírání výkalů (ideálně 2x týdně) nebo na větší ploše rozvláčení (nejlépe za teplého počasí, při teplotách nad 30˚C, v období, kdy na pastvě nejsou koně). Další nebezpečí je v podobě zvýšeného rizika průjmů, kolik a laminitidy. Nahrazení sena jarní trávou způsobí změny ve složení střevní mikroflóry, a pokud jsou příliš prudké, dochází k výše uvedeným zdravotním komplikacím, protože se mikroflóra nestačí adaptovat. Pro koně náchylné k laminitidě a některým poníkům je nejlepší se těmto bohatým, jarním pastvinám úplně vyhnout. U vnímavých koní může tyto problémy spustit i omezené množství pastvy.

.

Línání

Typické pro toto období je línání. Nedostatek proteinů a aminokyselin může tento proces zpomalit. Naopak mastné kyseliny, zejména omega-3 a omega-6, vyskytující se právě na jarních pastvinách, v lněném semínku nebo rýžových otrubách mohou výrazně přispět ke kvalitnější srsti.

 

Lněné semínko

Ve výživě koní má své místo již desítky let hlavně pro svoje pozitivní účinky na srst. Bohužel se často špatnou úpravou sami připravíme o ty nejcennější látky, které semínko obsahuje. Rovněž časté obavy z otravy jsou zcela zbytečné, pokud se krmí v běžně doporučovaném množství, což je pro dospělého koně kolem 100 – 120 g a pro hříbě 50 – 80 g. Bez nežádoucích účinků lze krmit až 500 g. Proti tomuto mýtu svědčí i fakt, že lněné semínko je oblíbené i v lidské výživě mimo jiné proti zácpě a u těhotných žen k usnadnění porodu. Jako jedno z mála krmiv je velmi dobrý zdroj mastných kyselin, na které jsou ostatní krmiva velmi chudá. Mimo jiné obsahuje také kolem 40 % tuku, 30 % stravitelné vlákniny, 20 % bílkovin a široké spektrum minerálních látek.

 

A v jaké formě ho podávat?

  • Celé semínko – nejznámější varianta je povařit až se vytvoří sliz a vychladlé podat do krmné dávky. Toto ovšem zcela změní nutriční profil. Z této úpravy je nejvýznamnější sliz, který potáhne žaludek a střeva, ovšem cenné mastné kyseliny, které se varem ničí je potřeba dodat v jiné formě.

  • Extrudované lněné semínko. Připravené správným technologickým postupem si zachová všechny důležité živiny. Procesem extruze se eliminují všechny antinutriční látky a zároveň se zvýší stravitelnost mastných kyselin.

  • Mačkané, drcené. Tato úprava je nutná provádět bezprostředně před krmením, neboť mastné kyseliny jsou nestálé a hrozí žluknutí. Lze zalít studenou nebo vlažnou vodou, čímž rovněž zeslizovatí stejně jako při vaření. Pokud ho podáváme suché, zeslizovatí v trávicím traktu.

  • Lněný olej - je velmi nestabilní a žlukne během několika hodin, proto většinou obsahuje velké množství konzervantů, pokud není v kombinaci s vitamínem E, který působí jako přírodní konzervant. Kromě zdroje omega-3 mastných kyselin může sloužit i jako zdroj energie. Mnohem výhodnější je krmit semena, jelikož obsahují další mikroprvky, které do oleje nepřechází.

 

Stejně tak jako všechny zdroje tuků, lněné semínko by mělo být zaváděno postupně během 3 - 5 dnů. Pokud se zkrmuje společně s olejem, může působit projímavě. Ideální doba zkrmovaní je během března a dubna. Poté již pasoucí se koně získávají potřebné živiny z jarní trávy.

.

.

Autor: Marcela Otrubová

vyzivazvirat.cz

.

.

Použitá literatura:

Bricks, K. , Non-toxic linseed, 2001, Dostupné z:http://www.thehorse.com/articles/10915/non-toxic-linseed
Geor, R., PASTURE GRASS: The healthy Choice, 2003, Dostupné z: http://www.thehorse.com/articles/13696/pasture-grass-the-healthy-choice
Janicki, M., Spring horse feeding considerations, 2015, Dostupné z: http://www.thehorse.com/articles/31648/spring-horse-feeding-considerations
Janicki, M., 5 fact about flax, 2014, Dostupné z:  http://www.thehorse.com/articles/33616/5-facts-about-flax


Leave a Reply

* Name:
* E-mail: (Not Published)
   Website: (Site url withhttp://)
* Comment:

Poslední články

Výrobci

    strom

    strom

    strom

    strom